Sandra Chovítková – adoptivní kojení

Sandra Chovítková - komunitní porodní asistentka a certifikovaná laktační poradkyně

Kojení není jen o výživě, ale i o vztahu dítěte a maminky. V poslední době se i v Česku začíná více mluvit o tzv. adoptivním kojení – přístupu, který se už roky praktikuje v zahraničí. O tom, co adoptivní kojení vlastně znamená, jak může pomoci v každodenní realitě a proč by se o něm mělo více mluvit, jsem si povídala s porodní asistentkou a laktační poradkyní Sandrou.

 Sandro, co přesně znamená pojem adoptivní kojení a pro koho je určeno?
Adoptivní kojení je kojení dítěte, které žena neporodila, tedy adoptovaného dítěte. Kojení zahrnuje, jak přímé kojení dítěte na prsu, tak i třeba výlučné odsávání MM (mateřského mléka) a podávání MM jiným způsobem. Adoptivní kojení je pro všechny ženy, které o to stojí a chtějí to zkusit, i když nebyly nikdy těhotné nebo nikdy nerodily.

 Setkáváte se u nás s tímto tématem často, nebo je v Česku spíš neznámé?
Popravdě se o tomto tématu v ČR moc nemluví, a to je škoda. Jsem proto ráda, že jsi mě oslovila s tímto článkem, aby ženy měly více informací o adoptivním kojení. Další věc je ta, že ne všechny LP (laktační poradkyně) se bohužel tomuto tématu věnují a vzdělávají se v něm.

Může žena kojit dítě, které neporodila, i když nikdy předtím nekojila?
Teoreticky ano, může kojit víceméně každá žena. Záleží ale na tom, jak na kojení bude reagovat tělo ženy. Tedy kolik bude žena schopna tvořit MM, jestli tam nejsou nějaké zdravotní omezení/onemocnění u ženy či miminka, které by ji neumožňovaly buď vůbec kojit nebo by omezovaly tvorbu MM apod. Není to úplně jednoduchá cesta, chce to trpělivost, čas a pomoc kvalitní LP.

Jaké jsou nejčastější metody navození laktace u adoptivního kojení?
Záleží na tom, jak moc dopředu před příchodem miminka se žena začne připravovat na kojení. Pokud má žena alespoň 3-4 měsíce, než dostane miminko, začíná se obvykle s hormonální léčbou (estrogen a progesteron), aby došlo k aktivaci a růstu mléčné žlázy, jako k tomu dochází v těhotenství a po porodu. Hormonální stimulace se řeší společně s LP a gynekologem. Poté se po ukončení hormonální léčby pokračuje se stimulací tvorby MM odsáváním prsou elektrickou odsávačkou, ideálně se začíná tak 3-4 týdny před příchodem miminka.

Pokud žena má jen např. maximálně měsíc do příchodu miminka, provádí stimulaci prsou pouze odsáváním MM elektrickou odsávačkou. Vždy je potřeba navození laktace řešit s kvalitní LP, která ženě předá správné informace o odsávání MM, což je klíčové pro spuštění a udržení laktace. LP ji pomůže např. se správným výběrem elektrické odsávačky, výběrem správné velikosti prsního nástavce na odsávačku, správnou techniku odsávání, jak často odsávat, jak skladovat odsáté MM apod. Žena by pak měla denně odsávat po 2-3 hodinách a uchovávat odsáté MM na dokrm.

Když má žena miminko pak už u sebe, je vhodné opět povolat ihned LP a zkusit miminko přiložit k prsu, jestli se miminko přisaje, nebo ne. A podle toho pak zvolit správný postup pro podporu kojení. To je totiž důležité pro tvorbu MM.

Jak dlouho obvykle trvá, než se podaří spustit tvorbu mléka?
To je velice individuální, nejde to říci přesně, ovlivňuje to totiž více věcí. Ale je to určitě mnohem delší čas oproti ženám, které byly těhotné a rodily. Tedy kde to nastoupilo přirozeně.

Co všechno hraje roli v úspěchu – hormony, stimulace, psychická pohoda?
Ano, ovlivňuje to vše, co jsi zmínila, a ještě další faktory. Záleží třeba na tom, jestli u ženy proběhla hormonální stimulace mléčné žlázy, která má pozitivní dopad na tvorbu MM. Důležitý je i zdravotní stav ženy, jestli žena nemá onemocnění, která mohou způsobovat sníženou tvorbu MM (např. onemocnění štítné žlázy, PCOS, inzulinová rezistence, anomálie prsní žlázy atd.), či neužívá nějaké léky, které ovlivňují tvorbu MM. Případně i výskyt nějakého onemocnění/vady přímo u miminka (rozštěp patra, rtu apod.), které by ztěžovalo kojení.

Dále je zásadní, jestli žena dostala správné informace od LP, tedy jestli je její technika
odsávání MM elektrickou odsávačkou efektivní a stimuluje tak dostatečně tvorbu MM, jestli má správnou techniku kojení a dokrmování miminka, jestli se miminko správně a efektivně přisává na prs, jestli nejsou poškozené bradavky. Záleží také na tom, zda-li se chce miminko vůbec přisát na prs. Pokud je totiž miminko od porodu krmeno lahví, má velmi často problém se přisát na prs. Miminko se pak musí namotivovat, aby chtělo být na prsu. Důležitý je také dostatečný kontakt kůže na kůži s miminkem a společný kontaktní spánek.

Psychika ženy hraje významnou roli při kojení, protože stres negativně ovlivňuje tvorbu MM a jeho spouštění z prsu. Zásadní je také pro ženu podpora a pomoc partnera, rodiny, okolí a LP, aby úspěšně pokračovala v kojení adoptovaného miminka.

Jak probíhá kojení v praxi – využívají maminky při adoptivním kojení pomůcky,
například suplementor?
Ano, u adoptivního kojení využívají ženy docela hodně pomůcek. Začínají elektrickou
odsávačkou na stimulaci MM, pak je téměř vždy potřeba miminko při kojení dokrmovat suplementorem, cévkou na prsu, pokud se miminko přisává. Pokud ne, tak se ideálně dokrmuje miminko kalíškem či lžičkou nebo cévkou po prstu.

Miminko je potřeba často ze začátku dokrmovat buď UM (umělým mlékem) nebo darovaným MM, než se začne tvořit ženě dostatek MM, a k tomu žena potřebuje ideálně i ohřívačku mléka. Někdy je potřeba použít i klobouček na kojení, pokud má miminko problém se vůbec přisát k prsu.

Při kojení mohou ještě ženy používat kolektor (sběrač) MM na druhé prso pro větší stimulaci a také např. i nahřívací polštářky na prsa pro lepší spuštění MM při odsávání či kojení. A na většinu pomůcek je potřeba pořídit sterilizátor.

Takže je toho docela hodně.

Je cílem vždy plná laktace, nebo může být adoptivní kojení i jen doplňkem ke
krmení umělým mlékem?
Oboje je možné. Rozhodující je, jestli se u ženy podaří rozjet plná laktace, tedy tvorba MM bude dostatečná pro miminko, a žena tak bude čistě jen kojit nebo výlučně odsávat. Nebo se bude tvořit méně MM a bude tak potřeba delší dobu/stále dokrmovat UM/darovaným MM.

Jak se řeší situace, když se mamince podaří vyprodukovat jen malé množství mléka
– má to i tak smysl?
Za mě určitě to smysl má, protože jakékoliv množství MM je důležité a prospěšné pro vývoj a zdraví miminka. Ale záleží vždy na ženě, jestli chce takto pokračovat, protože kojit, odsávat a dokrmovat miminko je pro ni časově, psychicky a fyzicky náročné.
Pokud se ženě nepodaří plně rozkojit, dokrmuje žena miminko při kojení UM nebo
darovaným MM. Někdy ženy přejdou pouze na výlučné odsávání MM a krmí miminko pak už jen lahví s jejím odsátým MM a UM/darovaným MM. Důležité je ale přijít na to, proč se tvoří málo MM, jestli tam není např. nějaké onemocnění u ženy, které negativně ovlivňuje tvorbu MM (např. PCOS, poruchy štítné žlázy apod.).

Jak adoptivní kojení ovlivňuje vztah maminky a miminka?
Kojení většinou prohlubuje citovou vazbu mezi ženou a adoptovaným miminkem, mohou za to hormony. Žena se tak cítí více "propojena" s miminkem na více úrovních. Kojení přináší jedinečný vztah, blízkost, citové propojení a také benefity MM na zdraví dítěte. Kojení je velice intimní záležitostí a proto někdy dítě potřebuje více času, než si vybuduje důvěru a napojení na ženu.

Jakou roli hraje podpora partnera a okolí?
Velkou, podpora a pomoc je pro ženu zásadní, nejen kvůli kojení, ale i kvůli náročnosti péče o miminko. Žena potřebuje cítit, že na to není sama a může se o někoho opřít, potřebuje se vypovídat, být vyslyšena, pochopení, pomoc.

Setkala jste se s mýty nebo předsudky, které byste chtěla vyvrátit?
Ano, setkávám se ve své praxi s mýty o kojení pomalu denně a snažím se je napravovat. V ČR ženy dostávají stále hodně mýtů a poškozujících rad a informací o kojení od zdravotníků, rodiny, kamarádek apod.

Nejčastějšími mýty jsou: kojení v nějakých časových intervalech ("kojte po 2-3 hodinách, 10 minut z každého prsa"), míchání starého a nového MM v bříšku miminka, miminko se nesmí kojit dříve než za 2 hodiny, že se musí nechávat odkrknout všechna miminka po kojení, že uspávání kojením je zlozvyk pro miminko, že kojené miminko nemusí kakat denně, že po roce věku už kojení nemá smysl, že se nemá kojit při zánětu v prsu, apod.

Chtěla bych, aby ženy věděly, že kojení není jen o jídle, proto se miminko kojí dle jeho
potřeb, ne podle hodinek, tedy klidně po 30 minutách. Novorozenec se běžně kojí 45-60 minut a kojí se přibližně 7-12x za 24 hodin. MM je dokonale stravitelné, proto miminko nebolí rozhodně bříško, když se kojí často, ale MM není bezezbytkové, proto by mělo miminko kakat denně. MM se tvoří dle potřeb miminka, každý den je jiné a pro každé dítě je specifické. Kvalita MM se nemění v průběhu života, MM se zázračně nemění po roce ve vodu apod. V každém období dítěte je MM pro něj kvalitní a důležité. Uspávání je jedna z mnoha funkcí kojení a odkrkáváním si miminko akorát tak vzbudíte, není tedy potřeba miminka rutinně nechávat odkrknout po kojení, nesnižuje to výskyt blinkání, ba naopak.

Co byste poradila ženám, které o adoptivním kojení uvažují, ale mají obavy, že to
nezvládnou?
Vyhledejte kvalitní LP, která se neustále vzdělává ve svém oboru a poskytne Vám
nejnovější, správné a EBM informace a rady ohledně kojení a odsávání, které Vám dají kvalitní start a potřebnou stimulaci tvorby MM. Tato LP by Vám měla být po celou dobu Vaší cesty adoptivního kojení nápomocná. Pomůže Vám vyřešit případný problém s kojením, tvorbou MM apod. Přečtěte si motivující příběhy žen, které si prošly adoptivním kojením. Najděte si případně nějakou podpůrnou kojící skupinu (on-line, v okolí), abyste mohly sdílet své zkušenosti a radosti i strasti ohledně kojení. A hlavně dejte sobě a miminku dostatek času a prostoru, abyste si k sobě našli cestu a více se poznali, nemusí to být totiž ze začátku úplně snadné.

Existují u nás zdroje nebo odborníci, na které se mohou obrátit pro podporu a
informace?
Bohužel jich moc není. Spíše žena dostane informace o adoptivním kojení ze zahraničních zdrojů, např. weby z USA, kde je adopce mnohem rozšířenější.

 Jaký je váš osobní pohled na adoptivní kojení – proč by o něm mělo vědět víc lidí?
Já podporuji ženy v jejich cestě kojením, ať je jakákoliv. Pokud se žena chce pokusit o
adoptivní kojení, tak bych ji chtěla vzkázat, ať jde do toho. I když to třeba nebude mít
zdárný konec, ale alespoň bude vědět, že to zkusila, dala do toho vše. Než aby pak litovala, že to vůbec nezkusila.
A proč by o tom mělo vědět více lidí? Aby se zvýšilo povědomí o tomto tématu a nebylo to tabu ve společnosti. A ženy měly správné a kvalitní informace o kojení při adopci a věděly, že i kojení adoptovaného dítěte je možné.

Sledovat Sandru můžete na Instagramu, nebo se mrkněte na její Web.

Autor textu: Daniela Šplíchalová

Koncept a vedení ilustrací: Daniela Šplíchalová

Ilustrace vytvořeny s využitím nástroje DALL.E-OpenAl