Potrat: Když se sen o miminku zastaví

Nikdy nezapomenu na den, kdy jsem poprvé potratila. Potoky krve nebolely jen fyzicky, ale bolely hlavně psychicky. Cítila jsem, jak se se mnou ztrácí i kus naděje, kterou jsem si tolik hýčkala. Kdo to nezažil, těžko si dokáže představit jak ticho na ultrazvuku a prázdnota uvnitř dokáže bolet.
První potrat přišel spontánně. Do té doby jsem si myslela, že jakmile přijde vytoužené těhotenství, bude cesta k miminku už jen šťastná. Ale realita potratů je jiná. Zasáhnou až každé páté těhotenství, a přesto se o nich tolik mlčí.
Pro ženy po dlouhém čekání je to obzvlášť těžké, protože cesta k těhotenství už sama byla dlouhá a plná nadějí.
Jak časté jsou potraty?
- Spontánní potrat postihuje přibližně 15–20 % všech těhotenství.
- U žen po IVF jsou časné ztráty o něco častější, zejména u vyššího věku nebo při nižší kvalitě embryí.
- Opakované potraty (více než 2 za sebou) se týkají asi 1–2 % párů – a i to je můj případ. Potratila jsem celkem čtyřikrát, z toho třikrát za sebou.
Potrat může nastat:
- V prvním trimestru. Nejčastěji z důvodu chromozomálních chyb, kdy příroda zastaví vývoj embrya.
- Ve druhém trimestru – méně často, obvykle z důvodu děložních, hormonálních nebo imunologických příčin.
Ztráta miminka není jen fyzická zkušenost, ale hluboký psychický zásah.
- smutek a prázdnota
- vina ("co jsem udělala špatně?")
- strach z další ztráty
- odpojení od radosti, která dřív s těhotenstvím přicházela
Mně samotné pomohlo dovolit si truchlit a přestat na sebe tlačit, že musím být "silná". Každá žena prožívá ztrátu jinak. Některé potřebují sdílet, jiné se uzavírají do ticha. Obojí je narosto v pořádku.
Jak si pomoci a kde hledat podporu?
- Dopřejte si čas a klid . Tělo i duše potřebují prostor na zotavení.
- Mluvte o tom s někým, kdo rozumí – partner, blízká kamarádka, podpůrná komunita žen.
- Nebojte se vyhledat odborníka. Psycholog nebo terapeut pomůže zpracovat ztrátu.
- Poraďte se s lékařem. Po opakovaných ztrátách má smysl vyšetřit genetiku, hormony a imunitu.

Potrat je ztráta, kterou si zasloužíme oplakat. Nemusíme ji skrývat ani zlehčovat jen proto, že "to bylo brzy".
Dnes když se dívám na Marušku a Stellu vím, že všechny naše ztráty byly součástí cesty k nim. Bolest nikdy úplně nezmizí, ale promění se v tichou sílu a vděčnost, že sen o miminku se nakonec naplnil.
Autor textu: Daniela Šplíchalová
Koncept a vedení ilustrací: Daniela Šplíchalová
Ilustrace vytvořeny s využitím nástroje DALL.E-OpenAl
Zdroje:
Český statistický úřad – Potraty v ČR (oficiální statistiky)
ÚZIS – Potraty v ČR 2022 (PDF s přehledem typů potratů)
ČT24 – V Česku bylo provedeno nejméně potratů za posledních 65 let
iRozhlas – Rizika těhotenství a příčiny samovolných potratů