Jak s dítětem mluvit o asistované reprodukci

01.07.2025

Jak s dítětem mluvit o asistované reprodukci

Otevřená a citlivá komunikace s dětmi o jejich původu je klíčem ke zdravému vztahu, důvěře i sebepřijetí. A právě asistovaná reprodukce je téma, které si zaslouží být vyprávěno s něhou – od nejútlejšího věku.

Kdy začít?

Dle odborníků je nejlepší začít mluvit o původu dítěte už v raném věku – klidně od batolete. Dítě si tak tuto skutečnost osvojí jako přirozenou součást svého příběhu.

"Je lepší říct to dřív než později – než se dítě začne ptát, proč je jiné."

Jak mluvit?

  • Jednoduše a věkově přiměřeně
  • Používejte slova, která dítě zná. U menších dětí pomáhají pohádky a obrázky.
  • S láskou a důvěrou
  • Vyprávějte příběh z místa radosti: "Moc jsme si tě přáli, a tak jsme se vydali na kouzelnou cestu, která nás dovedla až k tobě."
  • Opakovaně a postupně
  • Není to jeden rozhovor – je to společné vyprávění, které se s dítětem vyvíjí.

U nás doma tomu říkáme "komunikujeme od kolíbky".

Náš přístup je jednoduchý:

  • Říkáme pravdu, ale jemně.
  • A co je důležité, říkáme ji stále dokola – v různých podobách, s obrázky, při čaji, před spaním.
  • Nečekáme na věk. Nečekáme na krizi.
  • Dáváme dětem příběh – jejich vlastní, krásný a pravdivý.

"Nejsou moc malé na to, si vše poslechnout. Jsou právě tak akorát, když jim to řekneme srdcem."

Jak jsme to řekli Marušce – náš příběh

U nás doma jsme z toho nikdy nedělali tajemství. S Maruškou jsme začali mluvit o její cestě k nám už od samého začátku – jen co začala trošku chápat svět kolem sebe. Bylo to přirozené, jednoduché a každodenní.

Když jsme se pak začali snažit o sourozence, Maruška byla u všeho – u vyšetření, u ultrazvuků, dokonce i u těch neúspěchů. Viděla, jak to probíhá. Ne z knížek. Ale z našeho života. A tak pochopila, co to znamená, když někdo potřebuje pomoct, aby mohl mít miminko.

Naší úlohou pak nebylo vysvětlovat jí, "co je IVF". Spíš jsme jí postupně ukazovali, že existují různé cesty k rodičovství – že někdo má náhradní maminku, někdo je adoptovaný, někdo děti mít nechce a někdo je má úplně přirozeně.

A to nejzajímavější bylo, že jsme Marušce nakonec museli vysvětlovat i ten "běžný" způsob – protože pro ni bylo normální právě to, co zažila s námi. Její norma byla naše kouzelná cesta. Vzala to naprosto přirozeně. Protože pro ni to nikdy nebylo tabu – byl to její příběh. A my jsme ho s ní psali od samého začátku.

Autor textu: Daniela Šplíchalová

Koncept a vedení ilustrací: Daniela Šplíchalová

Ilustrace vytvořeny s využitím nástroje DALL.E-OpenAl


https://www.thespermbankofca.org/family-services/talking-with-your-child/

https://acamh.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/jcpp.12667