Embryoložka Nina
Embryoložka Nina
RNDr. Nina Cozlová, PhD.
Vedoucí embryoložka, PRONATAL Plus
S Ninou, ženou, která se stará o embrya jako o právě narozené děti, jsem se setkala přímo v laboratoři. V místě, kde začínají příběhy, o kterých se většinou nemluví nahlas. A přesto právě tady vznikají zázraky – pod mikroskopem, v tichu, s něžností a soustředěním.
Její práce je tichá, přesná… a neskutečně krásná. A já jsem vděčná, že se se mnou podělila o to, co běžně zůstává skryté.
Když se řekne "embryolog", většina lidí si představí laboratorní pipetu. Ale co si pod tím představujete Vy?
Embryolog je osoba, která velmi pečlivě a zodpovědně opečovává lidské reprodukční buňky (spermie a vajíčka) tak, aby mohly dát vznik novému životu. Z pohledu zvenku pracujeme v laboratoři, která se od jiných příliš neliší, ale v rukou nosíme lidský potenciál, velmi jemně ho zpracováváme a snažíme se ho co nejméně rušit a ovlivňovat, aby se mohl vyvíjet podle svých pravidel. Zodpovědnost, kterou s sebou tato práce nese, si každý embryolog zpracovává po svém. Já ale svoji práci miluji a za nic bych ji nevyměnila.
Vzpomínáte si na okamžik, kdy jste pod mikroskopem poprvé viděla embryo? Co jste cítila?
Byla jsem fascinovaná. S údivem jsem pozorovala to uskupení buněk, které přesně ví, co má dělat a kam patří. Dodnes s fascinací sleduji vývoj každého jednoho embrya a pro sebe si je dělím na bojovníky a učebnicové příklady. Také hledám potenciál v embryích, která na začátku musejí překonávat překážky, a učím se jim pomáhat.
Cítíte někdy tíhu toho, že držíte v rukou úplný začátek jednoho lidského života?
Každý jeden den. Snažím se svou práci dělat nejlépe, jak dovedu, a stále se učím, stále ten proces pozoruji. S každým propuštěným embryem doufám, že nalezne svou cestu na svět. S každým párem cítím, když se z nějakého důvodu nezadaří, ale s nikým to nevzdávám.
Máte svůj vnitřní rituál, gesto nebo myšlenku, kterou si opakujete, když víte, že jde o opravdu výjimečný okamžik?
Broukám si – jim. K rituálům ale patří téměř vše, co v laboratoři udělám. Každý máme svůj způsob, jak si připravit pipety, misky, kam je položit, jak je označit. Veškerá činnost v laboratoři má svůj rytmus a většinou pracujeme soustředěně a v tichosti.
Měla jste někdy možnost setkat se s dítětem, které jste kdysi "viděla" jen jako jednu buňku?
Věřím, že miminko potřebuje maminku, a proto embrya vnímám jen jako potenciál. Až přenos do dělohy – k mamince – může dát vzniknout novému životu. Miminka občas vídáme, pokud nám je rodiče přijdou ukázat nebo když posílají fotky, které si všichni v budově s radostí ukazujeme. Takto spolehlivě vyvoláte úsměv u každého na klinice, když máme možnost potkat hotové miminko. Nedávno jsem byla pozvána na první narozeniny holčičky, jejíž potenciál jsem držela v ruce. Cesta k miminku byla krkolomná, ale roční slečna je důkazem, že to, co má přijít, přijde.
Věříte na zázraky – nebo je pro Vás věda tím největším zázrakem?
Samotný vývoj člověka z embrya přes plod po hotové miminko je z vnějšího pohledu zázrak a přitom je to dílem přírody. Proto na zázraky věřím. Věřím, že svými postoji dokážeme změnit fyziologii našeho těla a tato změna vyvolá "zázrak". Věřím, že jsme schopni mnoha zázraků, ale věda ještě nemá nástroje na to, je popsat a uchopit. V mé profesi se ovšem cítím být spíše nástrojem vědy než tvůrcem.
Máte v srdci příběh, na který nikdy nezapomenete? Kdy to vypadalo beznadějně, a přesto všechno dobře dopadlo?
Každý rok řešíme malou skupinu velmi komplikovaných případů. Pečlivě sleduji průběh léčby a společně s lékařem se snažíme optimalizovat na všech úrovních, abychom pár z této skupinky mohli vyškrtnout. Je to týmová práce. Naštěstí se nám to daří a páry, které s námi vydrží, odcházejí s miminkem.
Jak vnímáte darování embryí? Je to pro Vás jiný druh začátku?
Vnímám, že cesta párů k darovaným gametám bývá složitá. Přesto když zpracují všechny otázky, které darovaný program přináší, vidím už jen další pár těšící se na miminko, plný lásky a očekávání. Žena, která si miminko vzniklé z darovaného oocytu sama odnosí a porodí, s ním sdílí řadu důležitých molekul imunitního systému, živin, které jsou stavebními prvky rostoucího plodu, ale také kolonie kožního a střevního mikrobiomu, které si miminko ponese do života. Současně věřím, že rodičem je ten, který pečuje a je přítomen, a to rodiče miminek vzniklých v IVF centrech alespoň v počátku bývají.
Kdybyste měla svou práci popsat jedním slovem, které by to bylo?
Péče.
Co Vám Vaše profese dala – jako ženě, jako člověku?
Svoji profesi vnímám jako poslání, a když má člověk poslání, život je v některých ohledech jednodušší. Současně jsem velmi vděčnou mámou dvou dětí.
A co byste chtěla, aby jednou vědělo dítě, které vzniklo i díky Vaší péči?
Chtěla bych, aby všechny děti vyrůstaly s pocitem neomezeného potenciálu a mohly
svobodně žít a tvořit zázraky.
Autor textu: Daniela Šplíchalová
Koncept a vedení ilustrací: Daniela Šplíchalová
Ilustrace vytvořeny s využitím nástroje DALL.E-OpenAl