Tady si můžete zkrátit čekání na knížku, uvařit si čaj – a ponořit se do rozhovorů, článků i příběhů, které s Kouzelnou cestou souvisejí.
Zuzana Slaná je vedoucí sociální pracovnice SOS dětských vesniček, doprovázející
pěstounské rodiny v Prostějově a blízkém okolí. Společně s kolegyněmi využívá
v práci principy terapeutického rodičovství, které zohledňuje traumata z prvních let
života dětí vyrůstajících v náhradní rodinné péči.
Jsou dny, kdy nepotřebujeme nic víc než ticho, teplou troubu a kousek čokolády. Brownies jsou pro mě symbolem klidu – chvíle, kdy se svět zpomalí a všechno se najednou zdá jednodušší. Stačí pár surovin, které máte doma, a trocha lásky. Když se pak první čtverec rozlomí a vy ucítíte ten vláčný střed, máte jistotu, že i obyčejné odpoledne může být...
Když se venku ochladí a zahrada se zbarví do podzimních tónů, není nic lepšího než vůně pečené dýně linoucí se z trouby. Tahle polévka je jednoduchá, ale působí slavnostně — stačí pár surovin, trocha trpělivosti a výsledek vás odmění sametovou chutí s lehce karamelovým nádechem. Pečení totiž dýni promění — zvýrazní její sladkost a dodá polévce...
Kynuté buchty jsou návratem do dětství — vůně droždí, teplé mléko, ruce od mouky a čekání, až těsto konečně "povyskočí". Je v nich něco uklidňujícího, pomalého a poctivého. Když se pečou, celý dům provoní vanilkou a máslem a člověk má hned pocit, že je všechno tak, jak má být. Tyhle buchty nejsou o dokonalosti, ale o chvílích, kdy se zastaví...
Sandra Chovítková - komunitní porodní asistentka a certifikovaná laktační poradkyně
Dominika je moje kamarádka z dětství. Chodily jsme spolu do školky i do školy a je pro mě radost sledovat, jak se dnes věnuje oboru, který ji naplňuje – gynekologické fyzioterapii. Jsem ráda, že jsme si o tom mohly popovídat, protože je to téma, které může pomoct spoustě ženám.
Podzim u nás doma má svou chuť i vůni. Čerstvě natrhaná jablka ze zahrady, skořice, máslo a vajíčka od našich slepiček – to všechno jsem propojila do jednoduchého, ale slavnostního koláče.
Letos v létě jsme si dopřáli malý útěk z každodenního shonu a vyrazili na Šumavu. Na místo, které pro mě nese spoustu vzpomínek a silných pocitů. Do malé vesničky Jelm, kde jsme už před lety několikrát byli u naší známé.
Na naší mini farmě trávíme hodně času venku – se zvířaty, na zahradě i při práci s hlínou.
Se Simčou mě pojí jeden velmi osobní a bolestný okamžik. Začala jsem ji sledovat už před mnoha lety, když jsem sama přišla o svého přítele, svou první lásku. Simona tehdy prožívala podobnou životní ztrátu – zemřel jí partner, který bojoval s rakovinou. Sdílela svou cestu a já jsem ji tehdy prožívala spolu s ní, i když jsme se osobně neznaly....
Nikdy nezapomenu na den, kdy jsem poprvé potratila. Potoky krve nebolely jen fyzicky, ale bolely hlavně psychicky. Cítila jsem, jak se se mnou ztrácí i kus naděje, kterou jsem si tolik hýčkala. Kdo to nezažil, těžko si dokáže představit jak ticho na ultrazvuku a prázdnota uvnitř dokáže bolet.
Včera k nám přibyli noví obyvatelé – sedm malých pekinských kachňat. Přijeli ve věku 21 dní a čeká je několik týdnů života v prostředí, které pro ně právě připravujeme.
Když jsem poprvé držela Marušku v náručí, věděla jsem, že se stal zázrak. Naše cesta k ní nebyla jednoduchá. Nemám vejcovody a tak pro nás byla jedinou nadějí umělá reprodukce. Maruška přišla z druhého IVF cyklu, po pátém embryotransferu a druhém těhotenství. Po všech těch měsících strachu a nejistoty jsem byla přesvědčená, že k druhému miminku už...
Tip: Do poslední hodiny můžete přidat špetku skořice nebo 2–3 hřebíčky, pokud chcete kořeněnou vůni.
Chcete dostávat novinky a nové články mezi prvními?